Značka HiPP je stále #vicnezjenbio a tak se snaží tuhle myšlenku posunout dál. Proto jsme společně na MAMAblogu roku vyhlásili extra kategorii Zelený MAMApočin roku.

A určitě vám chceme dát vědět, co influencerky pro přírodu dělají.

Tak třeba Kateřina Musilová (https://www.instagram.com/prekvapenamatka) se krásně rozepsala, jak se snaží fungovat ekologicky. „Vlastně se jedná jen o drobnosti, které ale nestojí nic než trošku přemýšlení, občas jsou dražší, někdy ale nestojí ani korunu. Takové věci, jako je hmyzí hotel nebo pítko pro hmyz a ptáčky, stejně jako krmítko pro ptáčky, třídění odpadu nebo kvetoucí keře na zahradě, považuji za běžnou součást naší zahrady již několik let. Stejně tak se snažím nakupovat od lokálních producentů, ať již se jedná o zeleninu, maso či mléčné produkty. Vzhledem k tomu, že mám malou holčičku, je pro mě kvalitní jídlo velmi důležité. Když už kupuji hotová jídla pro dceru, vybírám taková, která jsou v bio kvalitně a ideálně z udržitelných zdrojů. Hodně mě trápí zhoršování kvality vody v oceánech, proto se i já zcela drobnými kroky snažím situaci nezhoršovat – používám kosmetiku bez mikroplastů, vybírám produkty v obalech z recyklovaných materiálů. Velký vnitřní problém mám s plenkami, protože na látkové jsem si nezvykla. Kupuji ale ekologicky šetrné plenky. No a pokud bych měla zmínit něco, co opravdu nestojí ani korunu? Není nic jednoduššího než vzít s sebou na cestu s kočárkem pytel na odpadky…“

A jak jde dohromady příroda a bydlení v centru Brna? Jde, když se chce, jak dokazuje Katka z blogu Brněnská máma. „Bydlíme v menším bytě v centru Brna, ale to nás nemohlo odradit od zahradničení. Máme pronajatou zahrádku v kolonii, chodíme tam s dětmi, učíme sebe i děti péči o rostliny, sázíme semínka, čekáme, co vyroste. Manžel se synem postavil hmyzí hotel, dědeček nám vyrobil budku pro ptáčky a teď v ní hnízdí sýkorky. Máme radost z každé maličkosti, co se na zahrádce podaří. Největší radost mi ale dělá, když vidím, že i děti zahradničení baví, že se hrabou v hlíně, vytrhávají plevel, sbírají naši mini bio úrodu, pozorují ještěrky, berušky, šneky...“

 

Znáte projekt Kbelík vody do přírody? Zuzka (@Zuzka_lifestyle) na něj nedá dopustit. „Vždy když koupu děti, omývám ovoce či zeleninu, tak veškerá voda putuje na zahradě ke stromům … už jsem od začátku roku do přírody vrátila přes 3 tisíce litrů vody.“

 

Zapojila se také Bára (Máma s alopecií), která se o tom rozepsala na svém blogu. My vám předáváme alespoň výňatek: „O ekologii se zajímám už nějakou dobu, hodně jsem jako mladší sledovala Greenpeace, ale z těch jsou teď takový eko nácci. Nicméně vždycky mě zajímalo, co mohu udělat pro přírodu jinak. Hodně věcí jsme udělali nebo ještě udělat chceme i na našem domě. Třeba splachovat dešťovou vodou, vegetační střechu apod. Samozřejmě kompostujeme, i psí hovínka (máme dva psy), třídíme, mám svoje pytlíčky na ovoce a zeleninu, nekupuju jednorázové plastové tašky atd.“ Dodáváme, že Bára rovněž používá látkové pleny, menstruační kalíšek, menstruační kalhotky…

Jeden hodně zajímavý počin přihlásila Míša Rokosová – Deník prvomatky. „Poměrně nedávno jsem založila Facebookovou skupinu Nespotřebované jídlo – Jižní Morava (https://www.facebook.com/groups/1385290505156422), kterou jsem založila za účelem darování, příp. výměny jídla, které člověk nakoupil a nestihl spotřebovat, nebo třeba zjistil, že mu jídlo nechutná, je na něj alergický apod. Nač vyhazovat jídlo, když někdo jiný z něj může mít prospěch?“ My jen kýveme hlavou na znamení souhlasu.

 

Mnoho aktivit pro přírodu dělá Veronika (Dětem zdravě)  a shrnula to takto: „Již delší dobu (asi od r.2018) se věnuji odpadům a jejich předcházení, často své followers nabádám k nakupování do vlastních znovupoužitelných pytlíků či v bezobalových obchodech. “ Nás zaujala hlavně obrázková galerie, kterou připojila. Třeba i na svém IG profilu sdílí ve výběrech „BEZ ODPADU“ nějaké srovnání nebo výzvy k nákupu bez obal.

A pokračujeme zapojením influencerky Lenky z Zabav.dítě: „Jako pedagog volného času se snažím vést děti k osvětě a třídění odpadu. Před narozením dcery jsem pracovala 3 roky jako vychovatelka na ZŠ. Snažila jsem se do programu zařazovat aktivity jako tvorba hmyzího hotelu, výroba jednoduchých krmítek a umístění jich na družinovou zahradu, sázení rajčat do vlastního květináče, sázení zeleniny na vlastnoručně zoraný kus zahrady. Také jsme dělali pokus, jak dlouho se co rozkládá – pod přepravku jsme dali několik druhů odpadu a sledovali, co se s tím děje, na Den Země jsem chodili pravidelně uklízet les a blízké okolí. Nyní se snažím vést vlastní děti k třídění odpadu, Beáta chodí odmalička a moc ji baví házet odpad do jednotlivých barevných popelnic. Také jsme při společné procházce uklízeli místní lesopark. Snažíme se materiál recyklovat i při tvoření. Z plechovek vytváříme stojánky na cokoliv, rády tvoříme z ruliček, bublinkové folie, kelímků od jogurtu a nápojů, korkových špuntů, starých knoflíků,… Nedávno jsme s dcerou četly knihu Recyklované pohádky, kterou napsal kolektiv autorů, je tak krásně popisováno třídění odpadu a následná recyklace.“ Počítá se každý detail!

 

Dokazuje to i Nikol Kovalská, která vyjmenovala tři věci, na které vsází: „I když mám auto,snažím se s dětmi co to jde a není potřeba všude chodit pěšky. Na zahradě jsme vyrobili hmyzí hotel a postavili vlastnoručně krmítka. Na den země chodíme do našeho parku sbírat odpadky a sami odpadky neházíme na zem.“

 

Děkujeme a těšíme se na další zapojené!